Materiály

Materiály

Na internetu (a nejen tam) se běžně setkáváme s informací, že vlna bez označení SUPER ´s není dostatečně kvalitní a že není tedy vhodná pro obleky na míru či kvalitnější konfekci. 

Toto velmi rozšířené tvrzení není zcela pravdivé a  je velmi zavádějící. Označení Super´s vypovídá jen  o síle použitého vlákna a je jen jedním z mnoha parametrů látky. Různé druhy látek potřebují různé vlastnosti vlákna jako třeba pevnost, jemnost nebo třeba  i hrubost.  

Nikdo z nás si asi nedovede představit luxusní HARRIS TWEED ze super 160´s, podobně je tomu i u ostatních tvídů, donegalů, šetlendů, ševiotů atd. Na bussines obleky může také být vhodnější silnější a pevnější vlákno, případně i s příměsí,  ze kterého se tkají látky o vyšších gramážích (cca 290gr +), na škodu není ani větší počet zákrutů (tzv. hightwist). 

Látku je vždy třeba vybírat dle konkrétních požadavků na způsob užití a tělesných dispozic zákazníka. 

Nelze tedy jednoduše říci,  že dražší je vždy  lepší!! U oděvních látek  je tomu v některých případech i naopak. 

Pro posouzení jakosti vlny jsou  důležité  délka, pevnost, barevný odstín a jemnost vlákna. Jemností se v současné době rozumí tloušťka vlákna v průřezu měřená v mikrometrech (µm) nebo také označená oním Super´s. Cenu látky pak kromě jiného ovlivňuje i dostupnost použité suroviny, zde jsou obrovské rozdíly, viz. níže. 

  

Jemnost vlákna ( takzvané SUPER  ´s) 

Tradiční výrobci stále  jemnost označují podle tzv "bradfordského systému" tj. systémem Super ´s. Nově se setkáváme s udáváním tloušťky – síly vlákna v mikrometrech. Číslo výpředu ´s udává počet přaden (po 560 yds) česané vlněné příze, která se dala maximálně vyrobit z 1 libry (453 g) vláken.  

Např.:SUPER 90's   = vlákna jemnější než cca 19,25 µm            

SUPER 100's = vlákna jemnější než cca 18,50 µm            

SUPER 160's = vlákna jemnější než cca 15,50 µm  atd. 

 

Prosím, neplést s dostavou !! 

Dostava tkaniny (angl.: picks per inch in) je vyjádřením počtu nití připadajících na jednotku délky (centimetr nebo palec).  Podle směru, ve kterém je dostava tkaniny měřena, jde o dostavu osnovy (Do) nebo o dostavu útku (Dú). 

Např.:denim 25,5/16,5 – batist 36/35 – molino 18/18 – kaliko 22/17 – košilový popelín 50/26 a pod.  

 

Česaná příze (angl. Worsted) 

Česaná příze je vyrobena z materiálu, ze kterého byla odstraněna část krátkých vláken. Krátká vlákna, obsažená v každém přírodním staplovém materiálu, odstávají z povrchu, omezují pevnost, zvyšují mačkavost  a způsobují nestejnoměrnosti. Proto se vyčesávají. Příze získaná česáním je pak kvalitnější. 

Hlavní výrobní stupně: Mísení – mykání – česání – předpřádání – dopřádání.  

 

Mykaná příze 

Postup výroby je podstatně jednodušší a levnější než u česané příze: Z mykacího stroje vychází přást, který se předkládá dopřádacímu stroji.  

 

Vazba 

I vazba může podstatným způsobem ovlivnit pevnost a trvanlivost výrobku. Výrobce látek  Holland and Sherry na velké části produkce používá vazbu twill  (kepr). Nejmenší střídu (2/1) má třívazný kepr, ve kterém je každý útkový řádek tvořen dvěma osnovními vaznými body. Kepr může být však i vícevazný, odvozeninou kepru je například i  hering bone (rybí kost). 

Keprové vazby se používají na technické tkaniny, podšívky, dámské šatovky, pánské oblekovky, vojenské a policejní uniformy. Asi nejrozšířenější a nejznámější použití je při výrobě denimu, ze kterého se šijí džíny ( původně pracovní kalhoty pro zlatokopy). 

Tkaniny s keprovou vazbou jsou například serž, fišgrét, denim, gabardén, homespun, loden, tvíd a dokonce i pneumatikový kord.  

Stapl (pruh srovnaných vláken před předením) 

Za staplová vlákna se označují všechny spřadatelné přírodní materiály a  také střiže           z chemických vláken.   

 

Přírodní vlákna  

Vlna 

 

Ovce se dožívají 10–12 let. Za rok  každému zvířeti naroste nejméně 3 kg vlny, některá plemena dávají až 18 kilogramů. Vlna se stříhá jednou nebo dvakrát do roka.  Ostříhaná vlna se ukládá jako celistvé rouno, jehož různé části se později zařazují do určitých kvalitativních tříd a dále zpracovávají. 

Surová, potní vlna obsahuje v průměru méně než polovinu spřadatelných vláken, 10–45 % je tuk a pot, 5–20 % jsou nečistoty, které se dostaly do srsti na pastvině, mimo toho mohou vlákna pojmout až 25 % vlhkosti. 

Zvláštní struktura řetězcové molekuly dává vlněnému vláknu vynikající pružnost a ohebnost. Vlna je proto téměř nemačkavá, ale tím také méně pevná než jiná textilní vlákna a za mokra ztrácí dalších 10–20 % pevnosti. 

Barvení dvou partií vlny na úplně stejný odstín je prakticky nemožné. 

Merino je velmi jemná vlna (cca 14–25 μm), stapl 50–150 mm, silně zkadeřená, měkká, poměrně málo lesklá. Plemeno merino ovcí  bylo vyšlechtěno ve Španělsku kolem roku 1700. V posledních více než 100 letech jsou největším producentem merino vlny Austrálie     a   Nový Zéland. 

Saxon Merino  jedna ovce dává ročně 3,5–6 kg, Peppin Merino až 18 kg potní vlny. 

Mohair - Mohér  je srst angorské kozy, pozoruhodná svým vysokým leskem, díky kterému získala přídomek  "Diamond Fiber". Mohér je často používán ve směsích vláken. Mohér se mimořádně dobře barví, v zimě je teplý, protože má vynikající izolační vlastnosti, zatímco vlétě zůstává chladný.Je odolný, přirozeně pružný, nežmolkuje a minimálně se mačká. 

Mohér je považován za luxusní vlákno, jako kašmír, angora, hedvábí atd., a je obvykle dražší než vlna.  

Vlákna mladých koz jsou nejjemnější a označují se Summer Kid Mohair. 

Staplová délka 80-140 mm, průměr 23-45 μm, ročně se z jedné kozy získa 5-8 kg vlny. Oproti ovčí vlně má mohér na povrchu větší a řidší šupiny a oproti vlně má sice menší pevnost,avšak lepší tažnost a výborné regenerační schopnosti.  

Lambs wool -  Jehněčí vlna  z prvního stříhání mladých ovcí  ve věku kolem sedmi měsíců. Je měkká, pružná, používá se na výrobu vysoce kvalitních textiliích. Délka staplu cca 50 mm.  

Angora - Angorský králík dává absolutně nejjemnější vlnu (12–17 µm) o délce staplu      12–75 mm, hladkou a velmi lehkou. Vlákno je na povrchu mastné, proto odpuzuje vlhkost, lehce se elektrostaticky nabíjí a udržuje v sobě teplo. Králík pochází pravděpodobně z turecké provincie Angora (v blízkosti Ankary).  

Vlákna se z králíků dvakrát za rok vyčesávají a jednou se stříhají. Z každého zvířete se tak získá 0,7–1 kg vlny. Délka vlákna je rozhodující pro kvalitativní zařazení. Nejdražší jsou vlákna delší než 60 mm, protože se mohou pevně smotat ve svazku příze a výrobky z nich nechlupatí a nepelichají, jak se to často stává u kratších vláken.  

Orilag - speciální plemeno králíka, které bylo vyšlechtěno v 80. letech ve Francii, kožešina imituje činčilu. 

Silver Mink - Stříbrný norek 

Camel  - Velbloud Vlákna z velbloudí srsti (angl.: camel hair) patří k nejdražším textilním surovinám. Severoafrický jednohrbý velbloud (dromedár) dává velmi hrubou vlnu, vhodnou jen na výrobu koberců. 

Naproti tomu asijský dvouhrbý velbloud (hlavně v severozápadní Číně a v Mongolsku) má velmi jemnou, hebkou srst, vlákno je skoro bílé, velmi kadeřavé, s hrubými šupinami na povrchu. 

Vlna se nemusí stříhat. Chomáče vláken se sbírají, když je velbloudi ztrácejí po studeném ročním období (až 5 kg za sezonu).   

Pro výrobu oděvních látek se zpracovávají jen jemné chlupy, kterých je cca 35 -75 % z celku. Extra jemné jsou také chlupy  z mláďat (baby camel hair) 16-17 µm, standardní jakosti 20-29 µm, chlupy 30-120 µm, ochlupacená podsada 16-20 µm.   Délka vláken je z podsady 36-40 mm, hrubé chlupy z pesíku až 37,5 cm (nezpracovávají se pro oděvní průmysl). 

Cashmere - Kašmír Kašmírská vlna je textilní materiál získávaný ze srsti kašmírské kozy. Textilie ze srstí těchto zvířat jsou známe už nejméně 2000 let. Označení kašmírská vlna pochází údajně od perského hodnostáře Ali Em Hamdani, který ve 14. století zavedl v Kašmíru zpracování těchto vláken v širokém měřítku. 

Ve 2. polovině 19.století vynalezl Skot Dawson techniku strojního odstraňování hrubých chlupů (dehairing) z rouna kozí srsti. Až do 70. let 20. století to bylo tajemství přísně střežené evropskými výrobci příze, takže se téměř celá produkce kašmírské vlny vyvážela z Asie jen ve formě vlákenného rouna.  

Srst kašmírské kozy sestává se z cca 30% z podsady s jemnými vlákny ( 14-20 µm), kterých se získává asi 100-150 g ročně z každého zvířete a ze 70% pesíků (hrubých chlupů) Vlákna z podsady jsou 4–10 cm dlouhá, s 5-6 šupinkami na 0,1 mm, v barevných odstínech od bílých až po tmavohnědé, jsou pružná, velice hřejivá, mají hebký omak a sklon ke žmolkování. 

Vikuňa - V jižní Americe bylo vlákno z vikuně již před 10 000 lety známé a vysoce ceněné. Pro svoji mimořádnou jemnost a hebkost bylo nazývané “vlákno bohů”. Divoké vikuně v centrálních Andách se směly v době vlády Inků lovit jen každé čtyři roky. Po invazi Španělů se počet zvířat snížil až pod 5000 kusů a ve 20. století byl až do 60. let lov vikuní a prodej vlny z nich zakázán. Do konce 20. století se pak počet zvířat (v Peru, Bolívii a Chile) zvýšil na cca 200 000 kusů zvířat. 

Srst vikuně má asi z poloviny vlákna s tloušťkou 12-15 µm a délkou 15-50 mm. Druhá polovina jsou chlupy 45µm s délkou cca 65 mm. Vlákna mají světle hnědou až zlatovou barvu. Střiž z dospělé vikuně obnáší každý rok 100-125 g jemných vláken. Třídění probíhá ručně 

Alpaka -  Tento druh ochočených velbloudů se dostal do Jižní Ameriky před 2,5 miliony let. Asi před 6000 roky se alpaky (s vysokou pravděpodobností) vyvinuly z vikuní. Celá tisíciletí byla alpaková vlna vysoce ceněná, po invazi Španělů se však alpaky dlouhou dobu chovaly jen na maso. V polovině 19. století se začala dovážet alpaková vlna do Evropy a od 20. století se chovají alpaky systematicky k získání kvalitní vlny. Na začátku 21. století se odhadoval počet zvířat na 3,5 milionu. Cca 90% žije v Peru. 

Textilní vlákna se získávají ze dvou druhů alpaky: Asi 90 % z nich je huacyaya (s lehce kadeřavou srstí) a 10 % je suri (hustější srst, téměř hladká, hedvábně lesklá vlákna, velmi málo hrubých chlupů). Srst narůstá za rok asi o 100-125 mm, stříž se provádí většinou ručně se ziskem cca 3 kg surové vlny. 

Srst alpaky obsahuje asi 10 % hrubých vláken (chlupů). Vlastnosti spřadatelných vláken: tloušťka nejjemnějších pod 20 µm a nejhrubších nad 30 µm, délka  6-15 cm, Vlákna jsou málo zkadeřená (asi 2 zákruty na cm, oproti ovčí vlně se 6 zákruty), s mikroskopickými dutinami (tepelná izolace), s nízkou náchylností ke žmolkování, sráživost je větší než u vlny, v srsti se vyskytuje asi 20 barevných odstínů. 

Silk - Hedvábí původně pochází z Číny. První zmínky o chovu bource morušového spadají už do 3. tisíciletí př. n. l. 

Jeden kokon bource morušového obsahuje cca 4000 metrů vlákna. Nejdříve se odmotá z každého kokonu 500-1000 metrů vnější vrstvy které se později zpracovává podobným způsobem jako mykaná vlna na tzv. buretovou přízi, výrobky jsou málo stejnoměrné a nopkovité. 

Prostřední část kokonu, asi 1000 m v jednom kuse, je nejkvalitnější vlákno. Teprve po jeho odklížení v louhu dostane vlákno správný lesk a ohebnost.  

 

Cotton - Bavlna 

Pima je dlouhovlákná bavlna ze semene druhu Gossipium barbadense. Název je odvozen od jména indiánského kmene v Arizoně, jehož příslušníci pomáhali začátkem 20. století při kultivaci Pimy na pokusné farmě. Pima byla vypěstována pravděpodobně z křížence egyptské Ashmuni s bavlnou Sea Island.   

Průměrná sklizeň Pimy se na začátku 21. století odhaduje na ročních 200-220 tisíc tun, což je asi 1/3 podílu na nejhodnotnějších bavlnách, tzv. Extra Long Staple. Podíl této skupiny na celosvětové sklizni se odhaduje na 2,5 %, vedle Pimy se k ní řadí např. egyptská Giza, čínská Xinhai a súdánská Baracat. 

Za bavlny Extra Long Staple se platí zhruba dvojnásobek ceny středněvlákenných bavln. 

 

ALPAKA   KAŠMÍRSKÁ KOZA   VIKUŇA  

ANGORSKÁ KOZA   ANGORSKÝ KRÁLÍK   MERINO OVCE

© 2016 Abi Totre · Všechna práva vyhrazena.

vytvořilo Inove Group

Objednávka se zpracovává
Produkt byl přidán do košíku